Sicílie, „ostrov Slunce“, je největším italským ostrovem a zároveň i největším ostrovem Středomoří. Jedná se o autonomní oblast, která se nachází na jižním cípu italské pevniny a od regionu Kalábrie je oddělena cca 5 km vzdálenou Messinskou úžinou. Ostrov omývají tři moře – ze severu Tyrhénské, z jihu Středozemní a z východu Jónské. K Sicílii patří rovněž několik ostrovů: na severu jsou to ostrovy Eolie (Liparské), ostrov Ustica, na západě ostrovy Egadi a na jihu souostroví Pelagie a Pantelleria. Členité pobřeží je na severu převážně kamenité, pro jih jsou pak charakteristické písčité pláže. Přestože má současná Sicílie rozhodně co nabídnout, jedná se stále o jeden z nejchudších italských regionů. Zdrojem příjmů tamních obyvatel je kromě cestovního ruchu převážně zemědělství, pěstování oliv a citrusových plodů, úbočí Etny je totiž známo svou úrodnou půdou. Toto místo nabízí nedotčenou přírodu, pláže s průzračně čistým mořem, krásná pobřežní letoviska a historická města plná památek na původní dobyvatele, kteří ostrovu vtiskli svou jedinečnou tvář. Dlouhá historie cizí nadvlády tak Sicílii dodala její typickou odlišnou a svébytnou atmosférou, kterou se společensky i kulturně liší od zbytku Evropy. I sami Sicilané považují sebe spolu s jejich ostrovem za izolované společenství. Návštěvníky láká na ostrov i hlavní město Palermo či stále aktivní sopka Etna. Každá etapa dobývání ostrova po sobě zanechala pestré kulturní dědictví a v současnosti je tak možné po celém ostrově najít různorodé architektonické památky. Jedinečným znakem, který zde minulost zanechala, je typický sicilský dialekt. Značně odlišnou je rovněž sicilská kuchyně, v níž na rozdíl od té pevninské převládají jídla ostřejší chuti, ryby a zelenina. Sicílie je proslulá i typickými sladkostmi, jakými jsou zmrzlina cassata a zákusky cannoli, které se plní sladkým sýrem ricotta a polévají čokoládou.
